Veletrh romských firem ukázal sílu podnikatelských příběhů i nové možnosti spolupráce - VL@P
Veletrh romských firem ukázal sílu podnikatelských příběhů i nové možnosti spolupráce
5. 12. 2025
Právě snaha propojit teoretické vzdělávání s praktickými zkušenostmi aktivních podnikatelů stála u samého zrodu veletrhu. Podle vedoucí koordinátorky projektu, Olgy Jeřábkové, se navíc akce zrodila velmi přirozeně. „Chtěli jsme propojit naši cílovou skupinu – absolventy vzdělávacího projektu, kteří se školili jak v komunitním organizování, tak v podnikání – s romskými podnikateli a ukázat jejich začátky, překážky i cestu k úspěchu,“ vysvětlila.
Úspěšní podnikatelé jako inspirace
Jedním z vystupujících byl David Gorol, majitel firmy Complet San, která se od roku 2007 věnuje sanaci vlhkého zdiva a betonových konstrukcí. Začátky nebyly jednoduché. David Gorol začínal se třemi zaměstnanci, v současné době jich ve firmě pracuje deset až dvacet, záleží na sezóně. Díky stabilním výsledkům si Complet San získal respekt a dnes realizuje zakázky pro města i kraje. Je to i proto, že David Gorol neustále sleduje nejnovější trendy v oboru. Jeho motto zní jednoduše: „Vaše spokojenost, náš úspěch.“
Z Trmic přijel Martin Bajger, zakladatel společnosti Bajger, která je jedním z prvních romských holdingů v Česku. Společnost zaměstnává v Ústeckém kraji devatenáct stálých pracovníků, a kromě pozemního stavitelství, zemních prací a komunikací plánuje rozšířit nabídku o úklidové služby či ekonomické a finanční poradenství.
Silný osobní příběh přivezla i Lucie Cínová, majitelka pražské restaurace Ambix. Podnik, který se specializuje na romskou kuchyni, vede poslední dva roky sama, a kromě jídla nabízí i pravidelný hudební program, který přitahuje pestrou, multikulturní klientelu. Co by poradila začínajícím podnikatelům? „Věřit si a být pozitivní, “ říká.
O své dlouholeté zkušenosti se sociálním podnikáním se podělil také Josef Baláž, jednatel technických služeb sociálního podniku Prahy 14. Připomněl, že cílem jejich práce je spojit sociální přínos s ekonomickou udržitelností. „Už jen to, že fungujeme tolik let, je důkazem, že to jde,“ uvedl.
Silné příběhy vystupujících však nezapůsobily jen na publikum, ale také na účastníky vzdělávacího programu, pro které byl veletrh důležitou součástí jejich přípravy na vlastní podnikání. Jedním z nich byl Štefan Antonín z Ústí nad Labem, absolvent třetího vzdělávacího běhu.
„Na veletrhu jsem získal řadu užitečných informací, které považuji za klíčové pro začínající podnikatele. Velmi jsem ocenil i setkání se zástupci Úřadu práce – jejich přístup byl vstřícný a informace, které nám poskytli, byly opravdu přínosné. Pro mě osobně bylo setkání nesmírně inspirativní, protože jsem měl možnost mluvit s úspěšnými romskými podnikateli, kteří si na začátku prošli překážkami a pády, ale nevzdali to, překonali je a dokázali své podnikání posunout dál. Bylo povzbudivé slyšet, že člověk může kdykoliv popadnout příležitost za pačesy a využít ji naplno,“ říká.
Po novém roce plánuje své nově nabyté dovednosti využít naplno – chystá se otevřít podnik HeaD Spa, zaměřený na relaxační masáže hlavy.
Neziskový sektor a státní instituce
Na veletrhu se představila i organizace Buči, která od roku 2010 pomáhá lidem v tíživé sociální situaci a zároveň podniká v rámci vedlejší hospodářské činnosti. Podle jejího zástupce Jiřího Pstružiny jsou romští podnikatelé jasným důkazem, že se dokážou prosadit i v konkurenčním prostředí. Buči poskytuje potravinovou pomoc až šesti set rodinám, nabízí sociální rehabilitaci, provozuje tréninková pracovní místa, veřejně prospěšné práce i vlastní autoškolu.
Úřad práce zastoupily ředitelka Krajské krajské pobočky Úřadu práce v Ústí nad Labem Martina Bečvářová a její kolegyně Šárka Leskauerová, které představily nástroje na podporu začínajících podnikatelů – od poradenství přes dotovaná pracovní místa až po nový projekt zaměřený na vzdělávání ve firmách, zejména v technických oborech a nových technologiích.
Závěr programu patřil Janě Řehořkové a Slávce Stárkové z Oddělení integrace na trh práce Ministerstva práce a sociálních věcí, které přiblížily legislativní rámec sociálního podnikání včetně zákona o integračním sociálním podniku.