Mezinárodní setkání navázalo na závěrečnou fázi vzdělávacího programu, do něhož se zapojilo osmdesát romských účastníků z celé České republiky. Projekt podpořil desítky komunitních iniciativ a podnikatelských plánů, které vznikly z vlastní iniciativy účastníků a byly realizovány v jejich lokalitách. Podle nezávislé evaluační zprávy přispěl k rozvoji leadershipu, posílení ženského vedení a potvrdil význam mentoringu jako nástroje osobního i profesního růstu.

Setkání vytvořilo prostor pro sdílení zkušeností, výměnu příkladů dobré praxe a navazování nových partnerství napříč evropskými zeměmi s důrazem na podporu leadershipu a komunitní spolupráce.

Slavnostního zahájení se ujala Marta Miklušáková, vedoucí oddělení sociální integrace Ministerstva práce a sociálních věcí. Právě toto oddělení je zodpovědné za realizaci projektu. Po jejím úvodním slovu následovala vystoupení Gabriely Hrabaňové, ředitelky evropské sítě romských a proromských organizací ERGO Network, a Lucie Fukové, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny a garantky expertní platformy projektu.

Gabriela Hrabaňová ve svém vystoupení zdůraznila význam propojení komunitní práce a podnikání jako klíčového faktoru pro posílení postavení Romů ve společnosti. „Romské komunity v Evropě mají obrovský potenciál. Když dostanou příležitost, dokážou vytvářet projekty, které přinášejí pozitivní změny nejen jim samotným, ale i celé společnosti,“ uvedla.

Na její slova navázala Lucie Fuková, která ocenila konkrétní dopady projektu na místní komunity. „Projekt ukazuje, že systematická podpora leadershipu a vzdělávání může mít přímý dopad na kvalitu života v lokalitách, kde Romové žijí. Vidíme sebevědomé lidi, nové podnikatelské nápady i aktivní ženy, které přebírají roli lídryň,“ dodala.

Mezinárodní rozměr setkání podtrhli hosté ze zahraničí. Elżbieta Mirga-Wójtowicz z Polska zdůraznila, že i přes veškeré snahy je podíl Romů na rozhodovacích procesech minimální, místo zaměření se na boj proti diskriminaci a anticiganismu, je kladen větší důraz na „adaptaci“ (přizpůsobení se) Romů.

Anabel Carballo-Mesa ze Španělska hovořila o úsilí Federace romských asociací v Katalánsku o participaci Romů a romských organizací ve vládě i samosprávách i o jejich dlouhodobé snaze o uznání Romů jako národnostní menšiny ve Španělsku.

Daniel Grebeldinger mimo jiné upozornil na to, že se Romové v Rumunsku aktivně snaží získávat odborné certifikáty a kvalifikace, které jim pomáhají lépe se uplatnit na trhu práce a překonávat bariéry v zaměstnávání. Zahraniční hosté zároveň ocenili český projekt a vyzdvihli vysokou účast romských žen v něm, což pro ně není úplná samozřejmost.

Na mezinárodním setkání vystoupil i ředitel české organizace AraArt David Tišer, který zdůraznil roli romských organizací a mladé generace lídrů, stejně jako potřebu dlouhodobé podpory pro rozvoj jejich talentu a nápadů.

Za účastníky projektu Ministerstva práce a sociálních věcí vystoupila Simona Milková, která sdílela osobní zkušenost se vzdělávacím programem a jeho dopad na vlastní komunitu.

Program mezinárodního setkání uzavřeli zástupci ostravské organizace Awen Amenca, Miroslav Klempar a Jolana Šmarhovyčová, kteří na konkrétních příkladech ukázali organizování komunit v Ostravě zaměřeném na boji proti automatickému zařazování romských dětí do segregovaných a praktických škol. Díky své iniciativě a práci dobrovolnic z řad romských rodičů uspěli se zařazením romských dětí do kvalitních základních škol. Svou aktivitou zároveň získali důvěru městského obvodu Ostrava-Poruba a stali se pro něj rovnocenným partnerem.

Vzdělávací projekt „Podpora sociálního začleňování Romů prostřednictvím komunitního rozvoje a podnikání“ realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR za podpory Operačního programu Zaměstnanost Plus. Cílem projektu je posilovat kapacity romských komunit ze sociálně vyloučených lokalit prostřednictvím vzdělávání, mentoringu a podpory komunitních lídrů a lídryň. Projekt se zaměřuje na rozvoj kompetencí zástupců romské komunity, kteří budou následně aktivně přispívat k rozvoji svého okolí a řešení problémů, jež se v těchto komunitách vyskytují – ať už formou nastartování pozitivních změn, nebo upevněním již probíhajících procesů. Účastníci vzdělávacích aktivit mohou své nově získané znalosti uplatnit buď v oblasti komunitního plánování a organizování (jako komunitní lídři), nebo při zahájení vlastní podnikatelské činnosti (jako začínající podnikatelé).