Jak dezinformace ovlivňují romské komunity - VL@P
Jak dezinformace ovlivňují romské komunity
16. 3. 2026
V podmínkách České republiky patří romská menšina mezi skupiny výrazně zasažené dezinformačními narativy. Protiromské xenofobní či geopoliticky motivované narativy se šíří zejména prostřednictvím sociálních sítí, alternativních informačních platforem a neformálních komunikačních kanálů. Tyto informace přispívají k reprodukci stereotypů, prohlubování společenského napětí a oslabování důvěry menšinových komunit ve veřejné instituce a demokratické procesy.
Dlouhodobým důsledkem může být další sociální vylučování romských komunit a oslabování jejich participace na veřejném životě.
1. Jak rozumět dezinformacím a jejich působení v romských komunitách
Dezinformace lze chápat jako záměrně nepravdivé nebo zavádějící informace, jejichž cílem je ovlivnit postoje veřejnosti, poškodit konkrétní skupiny obyvatel nebo posílit mocenské či ideologické zájmy jejich šiřitelů. Na rozdíl od mylných informací nevznikají neúmyslně, ale představují vědomé zkreslování reality.
Často se jedná o dezinformační narativy, které Romy rámují jako kriminalizovanou skupinu, příjemce neoprávněných dávek či nositele zdravotních rizik a současně prosazují nepodloženou tezi, že romský způsob života představuje hrozbu pro většinovou společnost.
Mechanismy šíření dezinformací
Významnou roli při šíření dezinformací hraje fenomén informačních bublin. Jedná se o prostředí, ve kterém lidé přijímají informace především od svých blízkých, známých nebo členů komunity, zejména prostřednictvím sociálních sítí jako je Facebook, alternativních zpravodajských platforem a řetězových zpráv v digitálním prostředí í (např. WhatsApp, Messenger)
Důvěra ve sdílené informace pocházející z blízkého sociálního okruhu bývá často vyšší než důvěra v oficiální média, instituce nebo odborné autority. Neověřené nebo lživé zprávy se tak mohou šířit rychle, bez kritického ověření jejich pravdivosti
Dalšími mechanismy působení dezinformací jsou:
- Emoční apel – dezinformace často vyvolávají silné emoce (strach, vztek, lítost), což zvyšuje jejich šanci na sdílení.
- Jednoduchost a srozumitelnost – lživé zprávy bývají podané jednoduše, což je činí přístupnějšími než složitější odborné analýzy.
- Potvrzování předsudků – dezinformace posilují již existující stereotypy a tím upevňují falešný obraz o cílové skupině.
2.
Příklad z praxe: dopady dezinformací na komunitní rozvoj v lokální romské komunitě Empirické zkušenosti z jedné menší obce ve východních Čechách ukazují konkrétní dopady dezinformací na proces komunitního rozvoje. V bytovém domě obývaném převážně romskými obyvateli se dlouhodobě kumulovaly charakteristiky typické pro sociálně znevýhodněné prostředí, například nevyhovující bytové podmínky, omezené pracovní příležitosti či napjaté vztahy s majoritním okolím.
V průběhu roku 2024 zde byly prostřednictvím komunitně orientovaného projektu zahájeny aktivity zaměřené na podporu sociálního začleňování, posílení participace obyvatel a zlepšení vztahů mezi komunitou, místní samosprávou a neziskovým sektorem. Realizované aktivity zahrnovaly například společné úpravy veřejného prostoru či komunitní setkávání, která vedla k postupnému zlepšování atmosféry v lokalitě.
Pozitivní vývoj byl následně narušen šířením dezinformačních obsahů uvnitř samotné komunity. Část místních aktérů začala čerpat informace z neověřených online zdrojů a živých vysílání na sociálních sítích, které prezentovaly veřejné instituce a organizace občanské společnosti jako nedůvěryhodné či nepřátelské vůči romské populaci.
Tyto narativy vedly k postupnému nárůstu nedůvěry, oslabení spolupráce a odmítání společných rozvojových aktivit. Narušení vztahů mezi aktéry mělo za následek zpomalení či pozastavení komunitních intervencí a návrat části obyvatel k uzavřenějším strategiím fungování.
Případ ilustruje, že dezinformace nepředstavují pouze abstraktní mediální problém, ale mohou mít přímé dopady na sociální vztahy, lokální rozvoj i stabilitu komunitních procesů.
3. Protiromské dezinformace v České republice a jejich dopady
| 2019 – Hoax o koupališti zdarma pro Romy |
|
| Popis: |
Na sociálních sítích a v diskusních fórech pod články mainstreamových medii jako seznam nebo novinky (https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/lidi-romove-maji-bazen-zadarmo-siri-se-strakonicemi-famy.A130710_114513_budejovice-zpravy_sou) se v létě 2019 opět rozšířila nepravdivá informace, že Romové mají bezplatný vstup na veřejná koupaliště, zatímco ostatní si jej musí platit. Tento hoax není nový – vrací se opakovaně v různých obdobách a oblastech, a vždy vyvolává silné emoce, závist a pocit nespravedlnosti mezi majoritou. |
| Dopad: |
Ačkoli byl opakovaně vyvrácen přímo provozovateli koupališť i místními samosprávami, informace se dál šířila. Posiluje stereotyp, že Romové „mají něco zadarmo“ a přispívá k vytváření nepřátelské atmosféry ve veřejném prostoru. |
| 2023 – Šíření nenávisti prostřednictvím živých vysílání na Facebooku |
|
| Popis: |
Na jaře 2023 došlo ke konfliktu mezi Romem a ukrajinským občanem v Kutné Hoře. Situaci ihned zachytili a začali živě streamovat živé vysílání na sociálních sítích“ – jednotlivci z romské komunity, kteří komentováním aktuálního dění, emocemi a vyvoláváním konfliktu podnítili atmosféru hněvu. Místo ověřených informací a výzvy k uklidnění situace se šířily spekulace a dezinformace, že policie postupuje ve prospěch ukrajinských občanů nebo že stát chrání cizince více než Romy. |
| Dopad: |
Napětí mezi komunitami narůstalo, konaly se spontánní protesty, lidé přestávali věřit oficiálním zprávám. Incident ukázal, jak silný vliv může mít živé vysílání bez odpovědnosti a jak snadno lze emocemi manipulovat ve chvílích, kdy chybí kontext. |
| 2023 – Dezinformace rozdělují Romy a Ukrajince |
|
| Popis: |
Komentář na Romea.cz upozorňuje, že do romských komunit pronikají narativy, které vykreslují ukrajinské uprchlíky jako privilegované – např. že automaticky získávají byty, vysoké dávky nebo přednostní přístup ke zdravotní péči. Tato tvrzení nemají reálný základ, ale v kombinaci s frustrací ze sociálního vyloučení u části romské populace rezonují. |
| Dopad: |
Zvyšuje se pocit křivdy a nespravedlnosti. Romové se tak místo solidarity s jinou zranitelnou skupinou staví do opozice, což rozděluje veřejný prostor a oslabuje potenciál společné obrany proti diskriminaci. |
| Popis: |
Dle Zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za 2. pololetí roku 2024, kterou zveřejnilo Ministerstvo vnitra ČR v únoru 2025 nejsou sice v České republice projevy fyzického násilí a organizování masových shromáždění s narušením veřejného pořádku časté, přesto dochází k postupnému zvyšování bezpečnostních rizik. To je spojené s dlouhodobým a průběžně zintenzivňovaným útočením na pilíře demokratického systému a jeho instituce. Právě online radikalizace je dle zprávy vážným rizikem, protože se může týkat i jednotlivců, kteří by se jinak k žádné xenofobní nebo extremistické skupině nehlásili. |
| Dopad: |
Zpráva potvrzuje, že vliv dezinformací se neomezuje jen na slova a sociální sítě, ale že může vést i k přímému násilí, diskriminaci a ohrožení bezpečnosti menšinových skupin. |
| 2024 – Výzkumný projekt RADIRIGHTS: Dezinformace jako nástroj proti Romům |
|
| Popis: |
Projekt RADIRIGHTS, zaměřený na dezinformace a diskriminaci v digitálním prostoru, identifikoval opakující se narativy namířené proti Romům – jako např. „Romové nechtějí pracovat“, „zneužívají systém“, nebo „ohrožují zdraví společnosti“. Projekt poukázal na to, že tyto zprávy často nejsou podložené žádnými daty, ale šíří se masově a mají silný emocionální dopad. |
| Dopad: |
Výzkum potvrzuje, že dezinformace vůči Romům nejsou nahodilé, ale strukturálně se opakují napříč platformami. Ohrožují důvěru Romů v instituce a brání integraci. Doporučením projektu je posílit mediální gramotnost a kritické myšlení přímo uvnitř komunit. |
Dopady dezinformací na romskou komunitu v České republice
Dezinformace cílené proti romské komunitě mají hluboké a mnohovrstevné dopady, které přesahují samotné šíření nepravdivých informací. Nejde jen o to, že se šíří nepravdivé zprávy – zásadní je to, jak tyto narativy ovlivňují myšlení, chování a postavení Romů ve společnosti.
Mnoho z těchto narativů posiluje stereotypy o kriminalitě, neochotě pracovat, zneužívání sociálního systému nebo údajném „nepřizpůsobivém“ způsobu života. Tyto lži podkopávají důvěru majority vůči Romům, ale ještě závažnější je, že negativně ovlivňují i samotné romské komunity.
Romové, kteří jsou často vystaveni socioekonomickému znevýhodnění, nízké míře mediální gramotnosti a historicky podmíněné nedůvěře vůči státním institucím, se stávají obzvlášť zranitelnými vůči manipulaci. Dezinformace pronikají do vnitřních komunikačních kanálů komunity (např. přes messengerové skupiny na Facebooku) a bývají považovány za důvěryhodnější než oficiální média nebo odborné informace.
Podle analýzy serveru Romea.cz (https://romea.cz/cz/komentare/vyvracime-myty-kolem-ockovani-epidemie-covid-19-opet-sili-existuje-ochrana-v-podobe-ockovani) část české dezinformační scény vědomě propojuje protiromské narativy s proruskou propagandou. Stejné platformy, které během pandemie COVID-19 šířily nepravdivé informace o očkování a „totalitě“ evropských vlád, dnes používají podobné vzorce k šíření falešných zpráv o migraci, kriminalitě Romů nebo údajném selhání západních hodnot vůči menšinám.
Tento trend potvrzuje i SODAcast #02, kde odborníci uvádějí, že romské komunity se staly specifickým terčem cílených dezinformačních kampaní právě kvůli zmíněné zranitelnosti.
Konkrétní dopady těchto dezinformací:
- Zvýšení vnitřní nedůvěry k institucím (úřady, školy, zdravotnictví, policie), což komplikuje přístup ke vzdělání, zdravotní péči nebo pomoci v krizi.
- Narůstající napětí mezi Romy a jinými menšinami (např. Ukrajinci), podněcované falešnými zprávami o nespravedlivém zacházení.
- Zastavení nebo ztížení komunitních a rozvojových aktivit, pokud jsou jejich partneři vykreslováni jako „zrádci“ nebo „nepřátelé“.
- Radikalizace části komunity pod vlivem konspiračních teorií, které slibují „skutečnou pravdu“ a „obranu romských zájmů“, ale ve skutečnosti komunitu izolují.
- Ztráta důvěryhodnosti romských lídrů nebo osobností, kteří se pokusí vystupovat proti dezinformacím – ti bývají označováni jako „zkorumpovaní“ nebo „sloužící bílým“.
Dezinformace tak neoslabují jen vnější obraz romské komunity, ale rozkládají její vnitřní soudržnost, důvěru a schopnost sebeorganizace.
4. Doporučení vycházející z perspektivy komunitní praxe
4.1. Budování důvěryhodných romských hlasů a lídrů
Jedním z klíčových nástrojů v boji proti dezinformacím je systematická podpora posilování důvěryhodných osobností přímo uvnitř romské komunity. Může jít o komunitní pracovníky, mediátory, pedagogy, novináře, influencery či neformální autority, kteří mají přirozený vliv a respekt mezi lidmi. Tito aktéři by měli být podporováni v komunikaci komplexních témat jazykově a kulturně srozumitelným způsobem Jejich zapojení může významně přispět k obnově důvěry mezi komunitami a veřejnými institucemi.
4.2. Mediální a digitální gramotnost
Mediální gramotnost představuje základní ochranný mechanismus proti šíření dezinformací. V prostředí sociálně znevýhodněných lokalit je žádoucí realizovat prakticky orientované vzdělávací aktivity zaměřené na rozpoznávání manipulativních sdělení, ověřování informačních zdrojů, porozumění fungování algoritmů sociálních sítí a bezpečné užívání digitálního prostoru.
Takové vzdělávání by mělo být přístupné všem věkovým skupinám – od dospívajících po seniory – a mělo by brát ohled na jazyková i kulturní specifika cílové skupiny.
4.3. Komunitní dialog a prevence polarizace mezi menšinovými komunitami
Romské komunity mohou posilovat svou odolnost vůči dezinformacím prostřednictvím podpory vnitřního dialogu a otevřené výměny názorů. V situaci, kdy dezinformace často cílí na vyvolání konfliktu mezi různými menšinami (např. mezi Romy a Ukrajinci), je nezbytné hledat cesty, jak tyto vztahy neeskalovat, ale naopak posilovat informovanost a kritické myšlení. Otevřené diskuse o předsudcích, frustracích a společných zkušenostech mohou napomoci tomu, aby komunity nepřijímaly falešné narativy jako realitu, ale dokázaly je rozpoznat, interpretovat a kriticky vyhodnocovat
4.4. Kritické myšlení jako součást každodenního života
Podpora kritického myšlení by měla být přirozenou součástí každodenního života v komunitě – ve škole, v rodině i v online prostředí. Je důležité vést děti i dospělé k tomu, aby si kladli otázky, odkud informace pochází, komu slouží, a zda je podložená. Zapojení škol, komunitních center, knihoven a dalších lokálních institucí do projektů zaměřených na mediální vzdělávání může zásadně ovlivnit odolnost komunity vůči dezinformacím.
5. Systémová doporučení pro veřejné instituce
5.1. Cílené informační kampaně
Komunikační kampaně veřejných institucí by měly reflektovat sociální a kulturní specifika menšinových komunit. S tím se pojí informační strategie, které jsou jazykově, kulturně i vizuálně přizpůsobené romské komunitě. K tomu je třeba využívat ověřené a důvěryhodné kanály – například romská média, komunitní centra, romské osobnosti nebo školy. Efektivní kampaně musí vycházet z důvěry, ne z paternalismu.
5.2. Integrace mediálního vzdělávání do politik sociálního začleňování
Mediální a digitální gramotnost musí být začleněna do programů sociálního začleňování, školních programů i komunitní práce. Stát by měl systematicky podporovat vzdělávací aktivity, které cílí na rozvoj schopnosti práce s informacemi, a to přímo v místech, kde je nejvyšší riziko šíření dezinformací. Zahrnout mediální výchovu do neformálního i formálního vzdělávání je investicí do dlouhodobé odolnosti společnosti
5.3. Monitoring dezinformačních kampaní proti menšinám
Zatímco stát sleduje extremistické projevy a hybridní hrozby obecně, monitoring specificky zaměřený na dezinformace vůči menšinám – zejména Romům – je nedostatečný. Je třeba vyčlenit pozornost i kapacity na analýzu obsahu, který cíleně podkopává důvěru vůči romské komunitě, šíří nenávist nebo zneužívá existující napětí. Výsledky tohoto sledování by měly být sdíleny s veřejností i s komunitními aktéry.
5.4. Posílení komunitní spolupráce s úřady
Veřejné instituce by měly aktivně vytvářet a podporovat platformy pro dialog a spolupráci mezi romskými komunitami, neziskovými organizacemi, školami, sociálními pracovníky a úředníky. Takové formáty umožní, aby vznikala důvěra, sdílení informací a koordinace při řešení problémů spojených s dezinformacemi. Místo jednorázových zásahů je třeba budovat dlouhodobé vztahy a partnerství, která budou přinášet konkrétní výsledky.
5.5. Reakce na konkrétní dezinformační případy
Rychlá, srozumitelná a věcná reakce na vznikající dezinformační obsahy je nezbytná. Komunikace by měla být transparentní, lidsky formulovaná. Měla by probíhat prostřednictvím důvěryhodných kanálů, motivovat k důvěře v ověřené zdroje.
Pro boj proti dezinformacím v romských komunitách je důležité dlouhodobé partnerství mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a komunitami založeném na důvěře, respektu a zapojení romských aktérů do všech fází - od analýzy rizik po návrh efektivní komunikace
5.6. Závěr
Z výše uvedené analýzy jasně vyplývá, že protiromské dezinformace nejsou okrajovým nebo náhodným jevem. Jde o cílené a často systematické narativy, které kombinují předsudky, frustraci a manipulaci a mají schopnost ničit důvěru, podněcovat vnitřní napětí a oslabovat schopnost romských komunit se rozvíjet. Tato hrozba není virtuální ani vzdálená – její dopady se projevují přímo v každodenním životě, a to jak uvnitř komunit, tak ve vztahu k okolí, institucím i rozvojovým snahám.
Případ východočeské obce ukazuje, že i pozitivní komunitní iniciativa vedoucí ke zlepšení podmínek a vztahů může být snadno destabilizována nedůvěryhodnými a manipulativními informacemi. V tomto případě dezinformace šířené skrze sociální sítě narušily spolupráci mezi místními obyvateli, městem a neziskovými organizacemi a způsobily ztrátu důvěry, ukončení lokálních aktivit a návrat k izolaci. Tato situace jasně ukazuje, že dezinformace mohou efektivně zničit i dobře míněné iniciativy, pokud jim není věnována systematickou pozornost.
Takové situace nejsou ojedinělé a mohou se objevit v jakémkoli sociálně znevýhodněném prostředí, kde se kombinuje informační nejistota s historickou nedůvěrou vůči institucím.
Důvěra představuje zásadní předpoklad sociální soudržnosti. Její budování je dlouhodobým procesem, zatímco její ztráta může nastat velmi rychle. Proto prevence dopadů dezinformací proto musí být chápána jako nedílná součást politik sociálního začleňování
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY:
KONEČNĚ, R. Serverům, které šířily dezinformace kolem Romů, uprchlíků a koronaviru, zlomily vaz prokremelské dezinformace. Romea.cz [online]. 2025 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://romea.cz
SODAcast. Proruská propaganda míří na Romy, extremisté loví... [online video]. YouTube, 2025 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=1p9sD_y643E
KŘIVÁNKOVÁ, K. a kol. Mediální gramotnost a dezinformace v České republice. Praha: Odborné nakladatelství, 2023.
ČERNÝ, M. Sociální exkluze a práce s minoritami. Brno: Masarykova univerzita, 2022.
DĚČÍNSKÝ DENÍK. Koupaliště pro Romy zdarma? Internetem se opět šíří lži. Děčínský deník [online]. 2. 7. 2019 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/koupaliste-pro-romy-zdarma-internetem-se-opet-siri-lzi-20190702.html
ROMEA.CZ. Šíření nenávisti prostřednictvím lajfků: Když emoce vítězí nad pravdou. Romea.cz [online]. 2. 5. 2023 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/sireni-nenavisti-prostrednictvim-lajfku-kdyz-emoce-vitezi-nad-pravdou
ROMEA.CZ. Komentář: Dezinformace podněcují nenávist mezi Romy a Ukrajinci. Romea.cz [online]. 9. 6. 2023 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/komentar-dezinformace-podnecuji-nenavist-mezi-romy-a-ukrajinci
MINISTERSTVO VNITRA ČR.
Zpráva o extremismu za 2. pololetí 2024: Antisystémové hnutí slábne, sílu získává online radikalizace
Zpráva o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2024.
Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2025.
https://mv.gov.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx
RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ. Výzkumný projekt RADIRIGHTS. Děti a média [online]. 26. 2. 2024 [cit. 2025-08-14]. Dostupné z: https://www.deti-a-media.cz/art/4686/vyzkumny-projekt-radirights.htm
DĚČÍNSKÝ DENÍK, 2. 7. 2019
https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/koupaliste-pro-romy-zdarma-internetem-se-opet-siri-lzi-20190702.html
ROMEA.CZ, 2. 5. 2023
https://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/sireni-nenavisti-prostrednictvim-lajfku-kdyz-emoce-vitezi-nad-pravdou
ROMEA.CZ , 9. 6. 2023
https://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/komentar-dezinformace-podnecuji-nenavist-mezi-romy-a-ukrajinci
